Písně na básně Franze Kafky

 

 

1
Es gibt ein Kommen und ein Gehen Je přicházení a odcházení,
Ein Scheiden und oft kein Wiedersehen. loučení a často neshledání.
2
Kühl und hart ist der heutige Tag. Chladný a tvrdý je dnešní den.
Die Wolken erstarren. Mraky strnou.
Die Winde sind zerrende Taue. Větry jsou stržená lana.
Die Menchen erstarren. Lidé strnou.
Die Schritte klingen metallen Kroky zní kovově
Auf erzenen Steinen, na bronzové dlažbě,
Und die Augen schauen a zrak se otvírá
Weite weiße Seen. širá bílá jezera.
In dem alten Städtchen stehn Na starých městech stojí
Kleine helle Weihnachtshäuschen, světlé vánoční budky,
Ihre bunten Scheiben sehn ejich pestrá okna hledí
Auf das schneeverwehte Plätzchen. na zasněžená náměstí.
Auf dem Mondlichplatze geht V měsíčním světle se nějaký
Still ein Mann im Schnee fürbaß muž tiše brodí ve sněhu,
Seinen großen Schatten weht jeho velký stín fouká
Der Wind die Häuschen hinauf. vítr ke střechám nahoru.
Menchen, die über dunkle Brücken gehn, Lidé přechází temné mosty,
vorüber an Heiligen kolem svatých
mit matten Lichtlein. se zamženými lucernami.
Wolken, die über grauen Himmel ziehn Mraky táhnou šedým nebem
vorüber an Kirchen nad kostely
mit verdämmernden Türmen. s potemělými věžemi.
Einer, der an der Quaderbrüstung lehnt Člověk se opírá o tesané zábradlí
und in das Abendwasser schaut, a do večerních vod hledí,
die Hände auf alten Steinen. ruce na starých kamenech.
3
Ich kenne den Inhalt nicht, Nevím, co v tom je,
ich habe den Schlüssel nicht, nemám k tomu klíče,
ich glaube Gerüchten nicht, nevěřím, co se proslechne,
alles verständlich, všechno je jasné,
denn ich bin es selbst. vždyť jsem to já sám.
4
Trabe, kleines Pferdchen, Klusej můj koníčku,
du trägst mich in die Wüste, neseš mě to pouště,
alle Städte versinken, die Dörfer und lieblichen všechna města zapadnou, líbezné řeky
Flüsse. a vesnice.
Ehrwürdig die Schulen, leichtfertig die Kneipen, Ctihodně školy, lehkovážně hospody,
Mädchengesichter versinken, obličeje dívek zapadnou,
verschleppt vom Sturm des Ostens. zavlečeny východními bouřemi.
5
Kleine Seele, Malá duše,
springst im Tanze, skáčeš v tanci,
legst in warme Luft den Kopf, hlavu kladeš na teplý vzduch,
hebst die Füße aus glänzendem Grase, zvedáš nohy z třpytné trávy
das der Wind in harte Bewegung treibt. kterou vítr v ostrých poryvech bičuje.
6
Nichts hält mich. Nic mě nedrží.
Türen und Fenster auf Dveře a okna otevřeny,
Terrassen weit und leer širé a prázdné terasy.
7
Aus dem Grunde Ze dna
der Ermattung vyčerpání
steigen wir stoupáme
mit neuen Kräften. s novými silami.
Dunkle Herren, Temní muži,
welche warten, kteří čekají,
bis die Kinder až se děti
sich entkräften. vyčerpají.
8
Das Trauerjahr war vorüber, Rok smutku uplynul,
die Flügel der Vögel waren schlaff. Křídla ptáků ochabla.
Der Mond entblößte sich in kühlen Nächten, Měsíc se obnažoval v chladných nocích,
Mandel und Ölbaum waren längst gereift. mandle a olivy už dávno dozrály.
9
Aufgehoben die Reste. Vyzdviženy pozůstatky.
Die glücklich gelösten Glieder Šťastně vykloubené údy
unter dem Balkon im Mondschein. pod balkónem v měsíci.
Im Hintergrund ein wenig Laubwerk, Za nimi trocha listoví,
schwärzlich wie Haare. zčernalé jak vlasy.

 


Premiéra 11.12.1996, koncertní sál JAMU.

klavír: Jaroslav Šťastný
zpěv: Marika Žáková